Fanshop 
Facebookchyťte si nás na síti 
Miles M-14A Magister Mk.I výrobního čísla 873 opustil linku mateřského závodu Miles Aircraft Ltd v Readingu roku 1938, aby byl záhy, pod vojenským označením N3827, zařazen k 15. Elementary & Reserve Flying Training School v Kidlingtonu. Zformována byla 24. 6. 1938 a provozovala ji firma Marshalls Ltd. Rozpuštění školy je datováno 2. 9. 1939. Den poté je v Hanworthu ustavena 5. Elementary Flying Traning School, kam byl N3827 převeden. Dne 17. 6. 1941 se škola přesunula na letiště Meir. K jejímu rozpuštění došlo 23. 12. 1941.
Magister N3827 během záletového programu po provedené celkové renovaci. Chyceni při činu- přední sedadlo: Annabelle Burroughes, zadní sedadlo Kevin Crumplin (foto: Neil Wilson)
N3827 fotografovaný na letišti Podhořany 22.listopadu 2019 ještě s argentinskou registrací LV-X246 (autor: Petr Kolmann). Dole reportáž České televize vysílaná později odpoledne téhož dne ve zprávách z regionu.
V první polovině roku 1942 obdržela stroj ve skotském Montrose No.2 Flying Instructors School. Zabývala se školením učitelů létání pro elementární a pokračovací školy, jedno i vícemotorové. V době dodání tohoto Magisteru měla pro dané účely dosud v užívání Avro Tutory, avšak již od roku 1940 tu převládaly Magistery, v aktuálním čase o tabulkovém počtu 45 kusů. Druhou fázi kursu absolvovali instruktoři na Airspeedech Oxford Mk.I.
Air Movement Card z archivu Ministry of Defence Air Historical Branch (RAF) s uvedením všech zastávek v rámci vojenské služby tedy v letech 1938-1946
Čs. piloti zde procházeli školením od roku 1940 a nebylo jich právě málo. Pro nás nejzajímavější moment představuje No.10 FI Course, probíhající u 2. FIS od 1. července do 21. srpna 1942. Byli do něj zařazeni mj. i dva Čechoslováci, F/O Jan Mokrejš a F/Sgt. Jaroslav Šika. Oba prošli dvoufázovou osnovou na Magisterech a Oxfordech z čeho právě Mokrejš uskutečnil na N3827 celkem šest startů s celkovým náletem 7.10 hod. Šika v zápisníku stroj nemá uveden. Nicméně je velmi pravděpodobné, že Mokrejš nezůstal v létání s uvedeným strojem osamocen, neboť lze uvést další naše piloty procházející 2. FIS. Např. F/O Benedikt Blatný DFM, který sem nastoupil 27. 5. 1942 do No.24A FI Course. Také Sgt. František Červený a Antonín Kamímek, kteří zde byli 14. 10. – 23. 12. 1942 na Refresher Course. W/O Josef Vejlupek ukončil kurs 24. 8. 1943 a F/Lt. Bohuslav Eichler sem odešel 1. 9. 1943 do No.35 FI Course. 1. 10. 1943 sem nastoupil F/Sgt. Otto Špaček.
Nahoře: Jan Mokrejš poutající se do letounu Boeing Stearman během jeho válečné instruktorské činnosti v RAF (nedatováno).
Dole: Piloti František Peřina a Ladislav Světlík (na předním sedadle) v Magisteru R1918, který byl přidělen ke 312. československé stíhací peruti. Na zadní straně je rukou L. Světlíka napsáno "Skotsko 1942, náš transport magister" (publikováno s laskavým svolením R. Turečka, který fotografii dostal od L. Světlíka na Novém Zélandu).
Kopie zápisníku letů F/O Jana Mokrejše s dobře patrnými záznamy letů provedených na N3827.
Letoun byl přidělen k Maintenance Unit v Kirkbride dne 28. srpna 1942. Následné vzdušné přesuny provedla Third Officer slečna June Constance Howden (NZ) od ATA: Dne 24. září 1944 na trase Kirkbride-Hawarden a den na to Hawarden-Middle Wallop, kde byl 28. září 1944 zařazen do stavu 125 (Newfoundland) peruti. Magistery sloužily již od počátku války jako spojovací letouny u stíhacích squadron. U noční stíhací 125 (Newfoundland) Sqdn. v Church Fentonu létal od dubna do června 1945 na Mosquitech NF.XXX rovněž čs. pilot F/O Pavel Kudláč. I on mohl docela dobře se strojem nějaký ten let u jednotky vykonat. Před tím, než byl dne 12.6.1946 delimitován z Královského letectva se N3827 jako jediný Magister účastnil oslav vítězství v Bitvě o Británii dne 15. září 1945 na základně 125.peruti R.A.F. v Church Fentonu (dva týdny po kapitulaci Japonska). Dne 12.12.1945 byl alokován k 51 Maintenance Unit v Lichfieldu, kde čekal na své další osudy.
Third Officer slečna June Constance Howden (NZ) od RAF Air Transport Auxiliary unit v kokpitu jejího milovaného Spitfiru. Slečna Howdenová později napsala: “Cítila jsem, že dělám něco prospěšného s tím co jsem mohla nabídnout. Něco, co by v dobách míru nebylo možné. “Snívala jsem o tom, že jednou obletím Anglii v Tiger Mothu, ale nikdy by mě nenapadlo, že se mi to podaří ve Spitfiru.”
V červnu 1946 byl prodán továrně Miles Aircraft Ltd ve Woodley, kde podstoupil nezbytnou údržbu potřebnou pro realizaci zakázky argentinské vlády na 150 exemplářů přeznačených na Miles M.14A Hawk Trainer Mk.III na základě objednávky Dirección General de Aeronáutica Civil, což byla civilní sekce argentinského ministerstva letectví. Byl registrován na společnost H. Hennequin & Cia, Buenos Aires dne 28.srpna 1946. S přidělenu registrací LV-XSG byl dne 30.června 1947 zapsán u Secretaria Estado Aeronautica, Buenos Aires, k využití aeroklubem ve Villa Maria.
N3827 v osmdesátých letech před hangárem aeroklubu San Martín. Dole potvrzení o zápisu do leteckého rejstříku ze dne 7. srpna 1962.
Nakonec jej dne 23.9.1957 zmíněný aeroklub dostal darem. Dne 16.listopadu 1961 byl předán aeroklubu San Martín u Mendozy, příslušný zápis v registru civilních letadel se objevil dne 7. srpna 1962. Jeho následné osudy jsou nejasné až do 21. září 1986, kdy byl nalezen značně omšelý v hangáru aeroklubu San Martín. Musel být velmi dobře ukrytý, jelikož všechny ostatní doposud existující magistery byly v letech 1968-1975 zpopelněny. Renovace se ujal věhlasný argentinský restaurátor Hector Poulain, jehož zásluhou byl stroj opět uveden do letuschopného stavu. V roce 2005 byl letoun přeřazen do kategorie EXPERIMENTAL a byla mu přidělena nová registrace LV-X246. O dva roky později je letoun opatřen kamufláží RAF včetně matričního čísla N3827.
5. listopadu 2019. N3827 opět nasává chladný vzduch po týdnech strávených v kontejneru na vlnách dvou oceánů ze Santiaga de Chile přes Hamburg do Podhořan.
Letoun byl v červenci 2019 získán do vlastnictví RAF Station Czechoslovakia. Do své nové základny v České republice doputoval v 40ti stopém kontejneru dne 5. listopadu 2019, aby byl záhy smontován a seřízen k prvnímu letu jeho novodobé historie, který se uskutečnil dne 22. listopadu 2019. Krátce nato byl letoun přelétnut do Henstridge v Anglii, kde byl za účelem provedení zásadní renovace svěřen do rukou Kevina Crumplina a spol. V březnu 2020 byl registrován (tentokrát v civilním) rejstříku Spojeného království jako G-CLHY a získal povolení RAF Events Team létat v původní válečné kamufláži bez civilního označení.
7. prosince 2019 a úplně první přistání N3827 na anglické půdě po 73 letech strávených v zámoří- letiště Shoreham (Brighton) bezprostředně po přeletu kanálu La Manche na cestě z belgického Kortrijku. Fotografii pořídil Robert Ruffle, který byl v době příletu řídícím letového provozu. Robert se objevil v doprovodu Adriana Brooka, shodou okolností bývalého majitele Magisteru N3788 (nyní ve sbírce Shuttleworth Collection), a Petera Amose, který je (za své hříchy, jak říkává) generálním sekretářem Miles Aircraft Collection.
Na závěr renovace byl opatřen také novým nátěrem, jehož předlohou se stal stroj číslo T9752. Tento letoun pocházel z výrobní série Milesu, která se produkovala v počtu 220 kusů (s/n T9669 – T9982) mezi květnem až listopadem 1940. Jednalo se o nový stroj držený po zalétnutí a převzetí RAF u některé z Maintenance Unit. Když se 22. 12. 1940 operační B flight 312. squadrony oddělil a přesunul ze Speke u Liverpoolu na letiště Penrhos v severním Walesu, obdržel zde svůj „hack“ v podobě Magisteru T9752. Letoun zde prošel barevnou úpravou, spočívající v protažení kamuflážích polí na spodek boční plochy trupu a z původní training yellow zůstal jen obvodový prstenec výsostného znaku, čím se změnil z typu A na A1. Jeho použití spočívalo povětšinou v konání služebních letů mezi Penrhosem, Speke a Valley (kam se A flight přesunul počátkem března 1941).
Snímky stroje s malůvkami Disneyových postaviček existují, jednak v „čisté“ podobě, jednak s křídou psanými nápisy a vzkazy příslušníků pozemního personálu. Pokrývaly trup, ocasní plochy, obě poloviny křídla shora, a dokonce i vrtuli. Vše není opticky zdokumentováno, což je škoda. Kdy se tak stalo, prozrazuje datum napsané na mašině (10. IV. 41), tedy ještě v Penrhosu. Po spojení „třistadvanáctka“ fungovala v Jurby na Isle of Man od 20. dubna. Dne 29. 5. 1941 se personál letecky přesunul na operační základnu Kenley a veškeré Hurricany + Magister byly ponechány v Jurby, kde je převzala 302(polská) squadrona. U Poláků letoun fatálně havaroval při nouzovém přistání 8. 7. 1941 u Ramsey a byl odepsán (historický text a foto: Zdeněk Hurt, Gustavo Marón, Peter Amos, Richard Santus).
Kevin Crumplin v dobách korony, fotografován v Henstridge ze vzdálenosti 2 metry úplně zdravou Annabelle Burroughes v protichemickém obleku, kterak pracuje na N3827. Neuvěřitelné je, že 95% původní dřevěné konstrukce bylo možné zachovat, čímž se letoun stal nejoriginálnějším letuschopným Magisterem na světě. Motor Gipsy Major IC v.č. 88076 byl demontován a odeslán do Vintage Engine Technology Ltd., kde na něm byla provedena generální oprava.
Letoun byl po provedené kompletní renovaci zalétán v období mezi 27. dubnem a 12. květnem 2022 a osvědčení o letové způsobilosti (permit to fly) bylo získáno dne 13. května. Den poté se N3827 zúčastnil významného sletu všech letuschopných magisterů v Old Warden. 15. května se potom vydal na dvoudenní cestu přes kanál La Manche na svou domovskou základnu do Podhořan, kde přistál v 15 hod místního času dne 16. května 2022.
N3827 v dobré společnosti, Old Warden 14. května 2022. Kompletní světová populace letuschopných magisterů v jedné řadě (včetně toho nejhezčího).